Když jedete vlakem od Prahy, tak krátce před hlavním nádražím se rozevře zvláštní scéna. Směs ubytoven v kontejnerech, kdysi výstavní domy po židech, pod kterými jsou naházené odpadky, hromada sutin nedávno přeměněná na mokré centrum. Rezavý pás. Sem Vás Brno strčí pokud nějak nevyhovujete mustru. To když potřebujete chodit do synagogy, do pedagogicko-psychologické poradny, přespat v armádě spásy a nebo na Cépézetce.
V tomto konglomerátu služeb, které zpravidla vlastní hodnocení na Google maps moc nezajímá, žila léta hospoda na Tenise, resp. Tenis klub. To, že radši ve městě nemá cenu moc zlobit, jinak si pro tebe příjde developer, je jasný. Co teda překvapilo nás je, že tady si developer přišel pro projekt budovy mokrého centra, který naneštěstí zahrnuje pozemek tenisu. Otázka je, jestli ke spokojenosti všech nestačilo jen oddělat plot.
Pivo nikdy nepatřilo k tomu, proč jste sem šli. Pij nektar, posereš hektar byla básnička, kterou jsem znal už ze základky. Ale jen tady v Brně měli koule se prodejem strakonického Nektaru chlubit. Šlo narazit i na dobré akce. Jakýsi polotmavý produkt ze Strakonic se tu za nejlevnějších v Brně - 19 Kč prodával v nárazové akci ještě v roce 2016. Kupodivu to nepatřilo k nejhorším zdejším masakrům piva a jako pivo na pochodu se to ještě moc nezdálo. Abychom však byli fér, je nutno uznat jistou kvalitu zdejšího výčepu. Oproti očekávání se zde udržovaly čisté trubky a výčepáci i obsluha zpravidla věděli, co dělají. Pivo tedy nakonec uspokojilo i ty, kteří nad bahnem v nonstopkách jindy ofrní. A to i přes to, že ho na Tenise často podávali v kryglech „Soproni.“ Pokud jste někdy měli tu čest okusit tuto maďarskou chcavku, jistě chápete, jak varovným signálem se mohlo takové sklo zdát.
Tenis sice nikdy nebyl nějak jednostranně kulturně orientovaný podnik, ale vysoká koncentrace mániček všech věkových kategorií a dredáčů s rozšířenými zorničkami vždy doplňovala klasickou atmosféru. V létě využil posezení na velké zahrádce kde kdo, ale přes zimu zůstali jen tito štamgasti. Vevnitř se tolerovalo ledacos. Všechny stoly vevnitř bývaly opatřené cedulkou reservé. Jak nás obsluha poučila, stůl si tady nikdy nikdo pochopitelně nerezervoval, ale jednalo se o pojistku, aby bylo možné vyhodit případného návštěvníka, který by se od pohledu nezamlouval. Nikdy jsem přesně nerozklíčoval, co by to muselo být za člověka, ale v této části Brna to nejspíš nějaký smysl dávalo.
Na Tenis se však chodívalo i na kultúru. Minimálně už v nultých letech se tu pravidelně konaly skinheadské akce, dost často i se zahraniční účastí. Tou poslední byla Streetkids party 2022 (dle plakátů 22.ročník akce),kam se sjely plešky z širokého okolí i ze sousedních států. Výjimkou však nebyly ani punkové akce, a to zdaleka ne jen s lokálními inteprety. A tak za historii podniku bylo na zahrádce u nádraží možno spatřit třeba hc legendu z New Yorku Pro Pain, nebo třeba australské metloše Lagerstein. No prostě něco, co byste čekali spíš v některém z brněnských hudebních klubů, než na místě, na které vzpomínáme na grcka.cz. To, že majitel má svou úroveň, se sice moc neprojevovalo na klasických oprýskaných počmáraných záchodcích ani na interiéru celkově, ale na akcích svou laťku uměl dát najevo. Nelze nevzpomenout tradiční Vánoční Riot kapely Barbar Punk, který majitel podniku po té, co se člen uměleckého seskupení Retardovaný Koksoplyn objevil na pódiu nahý, nemilosrdně předčasně ukončil a návštěvníky akce vyrazil. Zkrátka bývalo tam veselo a Tenis rozhodně měl čím překvapit.
Jedno je jistý, dnes už stadyma nonšalatní SMS s omluvenkou: Su na tenise ty kudrnatá pičo! - nikomu nepošlete.
Pokračuj:
https://www.ibrno.cz/brno/64709-na-kolisti-a-skorepce-vyroste-nizkoprahove-centrum-i-skolka.html
http://www.beerborec.cz/page.php?page=hosp_detail&pub_id=11043