Starý Brno. Kde gentrifikace trefuje do bílého.

Dnes už pomalu nemůžete otevřít v Brně noviny, aby na vás nevyskočilo téma "Bronx se mění". Aby taky ne, když to někdy vypadá, že na nebohých romech se v Brně vyřádila jen kvůli diplomu tak půlka FSS. Pohříchu hospodám a aspoň jedné zmizelé na Oltecu se ze stejného institutu věnoval jen jeden člověk. Odpočívej v pokoji, Restaurante u Fakulty (x 2010).

A přitom je zde čára kulturní zdi aktuálně někde na úrovni Sv. Anny viditelnější než kde jinde v Brně. Na hranici staré předražené Poličky a salátů však padlo v posledních letech několik klíčových bašt. Snad nejblíže sobě oba světy byly na Anenské. Flexaret a Špaček oproti kvelbu Pivnice na Anenské (x09/2016) vytvářely zajímavý kontrapunkt už jen tím, že pravděpodobnost vzájemného průniku množin návštěvníků byla minimální. Ještě dříve, okolo roku 2014 prohrála tento pomyslný duel nového a starého paluša Nad Schodama. Schválně, kde dnes na slušňáka najdete hrubé zažloutlé záclony a vývěsní štít pohostinství pamatující minimálně RaJ? Celému útoku zařízení, kde si dvojku vína koupíte za to, co dole v okýnku litr pomyslně vévodí kafé Paolo nad parkovacím domem přilepeném k Husovce. Čára je zde na dlani jako z leteckého snímku. Vždyť první nové domy ve čtvrti, která podle jednoho brněnského průvodce z roku 2014 „Ještě bude zajímavá“ máte rovnou pod sebou. Sevřené šiky jen mírně narušuje 10 let stará stavba Anennských teras a novostavba na místě pavlačáku u Sedmi Švábů. Úžasná trojkombinace v jednom vchodu: denní vinárna s oknem jak do akvárka pro důchodce vepředu, vinárna pro něco mladší vzadu a pivnice s nádechem nasládlého kouře pro mladý dredaře přes ulici u Švábů už taky není. Není už ani ten pavlačák, ve kterém byla.

Místa, kde prostá objednávka smažáku nabízela v podobě píčujícího kuchaře po cestě z baru do kuchyně větší kulturní zážitek než jídlo samotné, už tady na Oltecu drží jen dva trumfy. Teda držely by, kdyby se v nich vařilo.

U Pásku, Oltec Bar, Bar na Oltecu

Jestli hledáte Pajzl s velkým P, je to tady. Nedávno to ostatně ocenila uzavírkou i hygiena, nicméně tři kousky mi nic neudělaly. Koncentrace cigánů a džínsoviny na předdůchodcích, který právě vypadli od svaté Anny, není kupodivu nijak třaskavá. To se může změnit, když si přecijen nejisti vezmete své věci na poněkud rozestavěný záchod. Pracky visí ve vzduchu a to jen kvůli tomu, že jste je prý tímto gestem označili všechny za zloděje. Situaci ovšem zachraňuje gól Komety v playoff a to v hospodě s komeťáckou výzdobou semtam narušenou opravou trubek ve zdech stačí. Jen kvůli tomuto podniku na Grcce zvažujeme zavedení hodnocení „indexu přezdržky“.

Bar Šeki

Nejlepší podniky těžko najdete na netu. To platilo jak U Dědka tak tady. Po cestě nevíte, jestli lezete do vietnamské sámošky, nebo už najdete jen chlapíka, co vybírá parkovné za auta na dvoře. Těžké rustikální židle a příšeří. Hrdě tu prodávají ještě produkty nedaleké chemičky z Mendláku a to za bratru v Brně obvykle cenově nejnižších 27 Kč za jednu jedenáctku. Osazenstvo samotné je trochu v oddělených skupinkách, biatlonu v TV nikdo moc nevěnuje pozornost a jak je zvlášť u nás zvykem, televizi překrývá nesouvisející rádio. Ani by jeden neřekl, jak je z něj linoucí se Wind Of Change od Scorpions nadčasová. Nemusí hned padat Berlínská zeď, abyste si podobnými chceckpointy mohli svobodně projít kousek od sebe na Starém Brně.

Vítr změn tady prostě duje hlasitě. Místo hrdého a světáckého nápisu na Hybešce: „Denní bar Evropa,“ který sliboval rychlou ranní záchranu už v 8, dnes najdete Wings s konformním: „Kromě profesionálně vyškoleného personálu se u nás můžete těšit na široký výběr specialit a nápojů. V příjemném prostředí naší restaurace bude i pracovní oběd vždy příjemnou záležitostí a večeře s rodinou či přáteli radostným zážitkem.“

Je jen škoda, že jak ve světovém tak lokálním případě ten vítr změn nakonec nabral trochu jiné obrátky, než jsme čekali.

 

Napsáno v poctě článku:

Průvodce kusem Starýho Brna