A
přitom je zde čára kulturní zdi aktuálně někde na úrovni Sv.
Anny viditelnější než kde jinde v Brně. Na hranici staré
předražené Poličky a salátů však padlo v posledních letech
několik klíčových bašt. Snad nejblíže sobě oba světy byly na
Anenské. Flexaret a Špaček oproti kvelbu
Pivnice na Anenské (x09/2016) vytvářely zajímavý kontrapunkt už jen tím, že
pravděpodobnost vzájemného průniku množin návštěvníků byla
minimální. Ještě dříve, okolo roku 2014 prohrála tento
pomyslný duel nového a starého paluša Nad Schodama. Schválně,
kde dnes na slušňáka najdete hrubé zažloutlé záclony a vývěsní
štít pohostinství pamatující minimálně RaJ? Celému útoku
zařízení, kde si dvojku vína koupíte za to, co dole v okýnku
litr pomyslně vévodí kafé Paolo nad parkovacím domem přilepeném
k Husovce. Čára je zde na dlani jako z leteckého snímku. Vždyť
první nové domy ve čtvrti, která podle jednoho brněnského
průvodce z roku 2014 „
Ještě bude zajímavá“ máte rovnou pod
sebou. Sevřené šiky jen mírně narušuje 10 let stará stavba
Anennských teras a novostavba na místě
pavlačáku u Sedmi Švábů.
Úžasná trojkombinace v jednom vchodu: denní vinárna s oknem jak
do akvárka pro důchodce vepředu, vinárna pro něco mladší vzadu
a pivnice s nádechem nasládlého kouře pro mladý dredaře přes
ulici u Švábů už taky není. Není už ani ten pavlačák, ve
kterém byla.
Místa,
kde prostá objednávka smažáku nabízela v podobě píčujícího
kuchaře po cestě z baru do kuchyně větší kulturní zážitek
než jídlo samotné, už tady na Oltecu drží jen dva trumfy. Teda
držely by, kdyby se v nich vařilo.
U
Pásku, Oltec Bar, Bar na Oltecu
Jestli
hledáte Pajzl s velkým P, je to tady. Nedávno to ostatně ocenila
uzavírkou i hygiena, nicméně tři kousky mi nic neudělaly.
Koncentrace cigánů a džínsoviny na předdůchodcích, který
právě vypadli od svaté Anny, není kupodivu nijak třaskavá. To
se může změnit, když si přecijen nejisti vezmete své věci na
poněkud rozestavěný záchod. Pracky visí ve vzduchu a to jen
kvůli tomu, že jste je prý tímto gestem označili všechny za
zloděje. Situaci ovšem zachraňuje gól Komety v playoff a to v
hospodě s komeťáckou výzdobou semtam narušenou opravou trubek ve
zdech stačí. Jen kvůli tomuto podniku na Grcce zvažujeme zavedení
hodnocení „indexu přezdržky“.
Bar
Šeki
Nejlepší
podniky těžko najdete na netu. To platilo jak U Dědka tak tady. Po
cestě nevíte, jestli lezete do vietnamské sámošky, nebo už
najdete jen chlapíka, co vybírá parkovné za auta na dvoře. Těžké
rustikální židle a příšeří. Hrdě tu prodávají ještě
produkty nedaleké chemičky z Mendláku a to za bratru v Brně
obvykle cenově nejnižších 27 Kč za jednu jedenáctku. Osazenstvo samotné je trochu v
oddělených skupinkách, biatlonu v TV nikdo moc nevěnuje pozornost
a jak je zvlášť u nás zvykem, televizi překrývá nesouvisející
rádio. Ani by jeden neřekl, jak je z něj linoucí se Wind Of
Change od Scorpions nadčasová. Nemusí hned padat Berlínská zeď,
abyste si podobnými chceckpointy mohli svobodně projít kousek od
sebe na Starém Brně.
Vítr
změn tady prostě duje hlasitě. Místo hrdého a světáckého
nápisu na Hybešce: „Denní bar Evropa,“ který sliboval rychlou
ranní záchranu už v 8, dnes najdete Wings s konformním:
„Kromě profesionálně vyškoleného
personálu se u nás můžete těšit na široký výběr specialit a
nápojů. V příjemném prostředí naší restaurace bude i
pracovní oběd vždy příjemnou záležitostí a večeře s rodinou
či přáteli radostným zážitkem.“
Je
jen škoda, že jak ve světovém tak lokálním případě ten
vítr změn nakonec nabral trochu jiné obrátky, než jsme čekali.
Napsáno v poctě článku:
Pokud se nepletu, tak na té fotce Pásků je vzadu vidět bílo-fialové logo pajzlu Jolla. Tam jsme v 90. letech chodili na výborný Gambáč 12° za 9,90. Majitel a pingl v jedné osobě většinu času kotil maty. Pak se přestěhoval do Židenic, kde ta hospoda(už teda s jiným majitelem) funguje na ulici Dulánek dodnes.
ReplyDelete