Jdeme krást železo? |
A skutečně, na kopečku se nachází hospoda u které vás bude okolí podezřívat že jdete spíš krást železo za branou, než že jdete na pivo. Cestu vám budou značit vývěsní štíty Starobrna který pamatujete ještě z doby kdy jste místo škopka cucali maximálně palec a nechápali jste proč do těch baráků leze tolik lidí.
Nás jako vetřelce zvenčí označuje množství bagáže a proto první pivo čekáme přibližně 10 minut za společného čekání se štamgastem, který srká turka a čumí na prastarý pořad Šance, u kterého je pro nás s T. největší zábava hádat jestli je z roku 95 nebo 97. Venku je listopadové pošmourno a k ospalému nedělnímu odpoledni nemůže televize dávat asi nic lepšího. Bodík ještě za starou tlustou kystnu.
Za 10 minut situace graduje a ze štamgasta se po našem celkovém vyprofilovaní mění chlapík na obsluhu. A začne i obratem ve svém asi 80 letém věku slyšet a reagovat.
"A kam na záchody, prosím vás?" Tady dozadu a doprava mám koupelku." "Aha, dík."
Mladý Petr Rychlý se kroutí v pořadu za doprovodu interpretů o kterých jsme si mysleli že byli mrtví už tehdy.
Není
to nahoda, ze všech brněnských hospod asi jen tady najdete pisoár
zavěšený na stromě s trubkou kamsi pod zem a to celé zakryté zvenčí
reklamní cedulí na okresní podnik stavebních služeb Brno - Nositele řádu
Vítězného října. Minulost se tu prostě využije do mrtě, a Petr Rychlý
zamlada v televizi tak kupodivu patří k těm aktuálnějším věcem co máme
zrovna nadosah.
78 za tři Starobrna, pěna padá pomalu, ale naštěstí pomaleji než může spadnout obsluha - štamgast.
Takhle si to představuji. Svůj důchod. Cokoliv vám z venčí přikážou vám v této pivní zasklené terásce, která konzervovala čas nejpozději roku 1995 muže políbit prdel. A jako bonus, když to s váma šlehne, možná si toho někdo všimne dřív než poštačka s důchodem.
I když od klasiků víme k jakým rodiným katastrofám může vést předstírání hluchoty, tady nejspíš vede jen k pohodě provozního a mírným rozpakům příchozích, kteří musí projít testem: Tak já vám teda načepuju, možná, mladí ocasi...
Těžší zašívarnu v Brně nenajdete.
PS: Šance byla z roku 1996. V červnu 2018 jsem návštěvu zopakoval. Odkazy na Starobrno byly přelepeny reklamními nálepkami Poutníka a ten se tu teď prodává za 30. Vyrazili nás. Majitel se totiž chtěl v klidu a sám divat na mistrovství světa ve fotbale.
78 za tři Starobrna, pěna padá pomalu, ale naštěstí pomaleji než může spadnout obsluha - štamgast.
Takhle si to představuji. Svůj důchod. Cokoliv vám z venčí přikážou vám v této pivní zasklené terásce, která konzervovala čas nejpozději roku 1995 muže políbit prdel. A jako bonus, když to s váma šlehne, možná si toho někdo všimne dřív než poštačka s důchodem.
I když od klasiků víme k jakým rodiným katastrofám může vést předstírání hluchoty, tady nejspíš vede jen k pohodě provozního a mírným rozpakům příchozích, kteří musí projít testem: Tak já vám teda načepuju, možná, mladí ocasi...
Těžší zašívarnu v Brně nenajdete.
PS: Šance byla z roku 1996. V červnu 2018 jsem návštěvu zopakoval. Odkazy na Starobrno byly přelepeny reklamními nálepkami Poutníka a ten se tu teď prodává za 30. Vyrazili nás. Majitel se totiž chtěl v klidu a sám divat na mistrovství světa ve fotbale.
Minulost může zakrýt i pisoár |
Rozbité ruské kuželky v listopadovém odpoledni jsou ideálním místem kde si to můžete rovnou hodit. |
Výčep |
Slunce v duši |
No comments:
Post a Comment