Grcka.cz: U Zlaté Hrušky - Klidná síla na Tvrdého

Text je první dílem recenzního cyklu Jedem pětadvácou. Trolejbusem který míjí v Brně pajzly od Mendláku až do Líšně. #jedem_25

I v Brně jdou najít místa, která mají až městský charakter. Jedna z nich, kde se vám pod předválečnými domy zatočí hlava, je křižovatka Úvozu a Tvrdého. Na blízký Pomaláč s vtipnými obměňovanými nápisy ("Filda plodí nejlepší barmany!") na jeho tabulích je škoda slov, protože ho zná asi kdokoliv, kdo v Brně lil v posledních deseti letech víc než jeden semestr.
Našikmo naproti kousek za křižovatkou s dvěma bílými dřevěnými okny do ulice je hospoda U Zlaté hrušky. Už od vstupu je vidět, že tady je host ještě člověkem a má tu smysl pár nakoupit. Dřevěné obložení do výšky hlavy a držák na závěs od dveří tu dělají krásně útulno. Pro depresisty doporučujeme zadní část s ponurým výhledem do dvora, ve které na zdi ještě jako relikvii opečovávají vývěsní štít Starobrna z 90tek, co kdysi svítil na ulici, jak je patrné z fotek již zaniklého webu seznamhospod.cz z roku 1997.
    Pod svícnem bývá největší tma, a tak tu študáky z kolejí přímo nad touto hospodou nenajdete. Nad lístkem vzpomínám na časy, kdy tu Staroba stála 16 korun a potom mi dochází, že jedna věc se tu stejně nezměnila. Paní výčepní, z její nabídky vybíráme celkem solidního Březnáka za 27 a výjimečně jsme jako hosté nabídli i něco my. A to žádost o rozhovor. Ukazuje se, že paní tu opravdu pamatujeme ze středoškolských let, protože tu dělá od roku 2001. Protože recenzní tým přečíslil i přehlušil osazenstvo tohoto jinak tichého zařízení, tak její původní odvaha i výřečnost bere za své a my se jen můžeme kochat v Brně kupodivu již téměř zapomenutou dětskou prací jejího mládežníka, kterého by podle mého soudu Charbulka už jedině zkazila.
    Za těch deset let, co domy na Úvoze dostaly nový přehoz, se tu vyměnilo nebo sundalo pár nových plechových tabulí na zdech. Jako by po deseti letech sem teprve začalo pronikat něco z instagramového hipsterství demonstrované nakonec kýčovytým výjevem na plechu koupeném kdesi v Jysku. Staré dobré reklamy na s poslední ekonomickou krizí zaniklá brněnská piva Baron Trenck a Červený drak však zůstávají. Za zmínku stojí i vcelku obsáhlá sbírka autoklíčenek.
    A co více - opravdu vyniká i nabídka, která vévodí sekci míchané nápoje. Mozek, Čerta nebo Koně v trávě (vše za 28,-) dnes hospody nemají koule veřejně inzerovat už ani ironicky. Ale toto je přesně to, co hledáme a máme rádi a pokud někdo mohl na diserteční práci "Pravé české míchačky" udělat vážně míněný doktorát ze sociologie, tak svoji vytrvalostí tato hospůdka chytí i revival těchto nápojů. Ostatně z Pomaláče to sem nemají další zástupy sociologů daleko. Můžou tak v pohodindě s vámi ještě zažít hospodu, která svým klidným tempem táhne evoluci čtyřek kupředu v druhém desetiletí nového století, a to zásadně tak, že z vnějšího světa nebere nic co tam nebylo populární už aspoň deset let.

SMRAD 3/10 (Standardní neutrální odér)
RETRO 7/10 (Přibyl pouze plastový bar naproti výčepu, plochá televize a obměnily se některé reklamy, přítomna WI-FI)
KRAVÁL 3/10 (Překvapivě tichý podnik)
ŠANCE NA ŠOUST 2/10 (Ano, občas sem i nějaká mladá žena v doprovodu zabloudí, za nouzovku můžete vzít vkusné erotické kalendáře pivovaru Poutník na pánských záchodech)
POČET ALKODĚDKŮ 2/10 (Zvedne se tak za 10-15 let, klientela vykazuje dostatek vitality)
INDEX PŘESDRŽKY 2/10 (Obecně nízký, zásadně roste, pokud klidně evolující podnik rušíte hromadnou návštěvou)